» O mně » Úskalí

Možná, že někoho zklamu

Možná, že někoho zklamu. Nejsem totiž hrdina z reklamy na pánské voňavky... Právě naopak... jsem jen a jen člověk.

Mám mastné vlasy. Potím se a smrdím. A pokud si se mnou domluvíte nějakou schůzku - potom Vás varuji, že jsem extrémně nedochvilný bohém.

Zuby si nečistím pravidelně... Pouze příležitostně.

A budete-li mě někdy hostit, potom počítejte s tím, že sním za tři... a když mám hlad, tak jsem zlý. :-)

Mám nějaké dluhy.

... ...

Občas mám sto chutí tvářit se na lidi na tomto webu jako

NĚKDO, KDO SE VYZNÁ...
TEN, KDO MÁ ŽIVOT POŘEŠENÝ...
PAN ABSOLUTNĚ VYROVNANÝ...
TEN, KTERÝ MŮŽE RADIT DRUHÝM, PROTOŽE SI DÁVNO PORADIL...
TEN, KTERÝ SEŽRAL VŠECHNU MOUDROST SVĚTA...
...

Jenže... opak je pravdou...
Na spoustu věcí jsem krátký a slabý... Někdy bývám unavený nebo mrzutý...
S lecčím podstatným si nevím rady...
V základních životních otázkách opakovaně tápu...
Občas mi uniká smysl...

Bez pomoci druhých bych se neobešel (pokud si to však uvědomuji - je to možná spíše ctnost než nectnost).

Naštěstí se mi asi v životě podařilo uskutečnit i pár úžasných věcí. I když často jen díky tomu, že jsem měl jednoznačně víc štěstí než rozumu. :-)

Občas se neumím vyjadřovat stručně. Kde si můj kamarád vystačí se třemi větami, tam já potřebuji desetiminutový monolog. Ach jo... Někde se to ale i hodí.

... ...

Někdy mi nezbývá, než lidem, kterým jsem ublížil, říci:
"Promiň, vážně jsem to asi po*ral."
(a nemyslím tím pooral, ale úplně jiné české slůvko)

Jednoduše jsem si nemohl pomoci... musel jsem alespoň na jednom místě tohoto webu použít vulgarismus, protože i v běžném životě mluvím občas rád sprostě.


Avšak i přes všechny své stinné stránky se v současnosti obvykle přijímám takový, jaký jsem. Jsem šťastný... o své štěstí se dělím s okolím... a můj život se často ubírá nepochopitelně příznivým směrem. Za což děkuji. Děkuji sobě i Vám.

Takže tak...
jsem s Vámi,
Tomáš Urban


Sdílejte nebo si vytiskněte: