» Texty » Kniha Žít » Kapitola 9

Myšlenka přicházející sama od sebe

V předchozím textu jsme se zabývali otázkou - "života v proudu"... předkládal jsem také domněnku - že v takových chvílích nám tak nějak bez námahy přichází vše, co potřebujeme ke štěstí.

A také jsem se ve vyprávění dotknul období - kdy se lopotíme a dřeme... a tím se pouze vyčerpáváme... aniž bychom cítili kýžený posun nebo změnu.

Dále jsem prozradil svůj názor - že taková složitá bezvýchodná období nespočívají v tom, že bychom nebyli v proudu... neboť my sami jsme ten proud... a jsme v něm vždy... - že tato útrapná období jsou naopak způsobena tím, že namáhavě bojujeme proti proudu... že tedy bojujeme sami se sebou... i když to není vůbec potřeba. Zadržovat lásku není nikdy nutné. Bohatě stačí, když odpustíme některým svým emocím. Toto odpuštění provedeme jednoduchým krokem, když si i v přítomnosti svých zdánlivě nevhodných pocitů - dovolíme milovat... klidně i něco zdánlivě nesouvisejícího a zbytečného.

(Toto odpuštění, to znamená toto dovolit si i v přítomnosti nevhodného milovat - si můžeš, milý čtenáři, klidně hned zkusit. A když to zažiješ... tak vlastně už ani nemusíš mou knihu číst... protože v každé chvíli, kdy miluješ - se Tvůj život proměňuje a odvíjí daleko moudřejším a úžasnějším způsobem... než si já jako autor textu dokážu vůbec představit.)

...

Jak ovšem ve složitých chvílích rozlišit - mezi vysilujícím bojem a uklidňujícím nasloucháním? 

Promiň mi prosím, že se opět povážlivě opakuji - ale pokaždé když si dovolíme něco drobného milovat... k tomuto rozlišení mezi bojem a zklidněním... dojde automaticky bez naší námahy. :-)

No, ale... milý čtenáři... pokud máš vážně ještě stále náladu číst nějaké mé další úvahy... tak by nám například mohlo trochu pomoci - když si cvičně zkusíme experimentovat s přívětivými silami... které k nám přichází samy od sebe, aniž bychom se museli snažit. Jinými slovy, potřebujeme zakusit - že i pasivita (neboli nečinnost) může být tvořivá... pokud se použije v pravou chvíli.

V situacích, kdy nás aktivita (neboli činnost) už jen ničí a vysiluje... si vzpomeňme na opačný přístup: tvořivou pasivitu - a tuto uvolňující nečinnost použijme.

Nejjednodušší proud, který k nám přichází bez našeho přičinění... a je tedy jistým druhem přirozené lásky... a tvořivé nečinnosti - je myšlenková asociace.

S našimi myšlenkami a přemýšlením můžeme totiž nakládat aktivně... - ale i pasivně.

Aktivní přístup vypadá takto: Milý čtenáři, zjisti si toho prosím co nejvíc o žirafě... a potom mi veškeré zjištěné informace předlož. Toto znáš moc dobře ze školy... A víš pravděpodobně, jak se zachovat. Můžeš si půjčit encyklopedii... nebo něco vyhledat na internetu. Můžeš také zajít do zoologické zahrady... a pohovořit s pečovateli a zvěrolékaři. A potom mi můžeš vyprávět - co všechno ses dozvěděl... (kolik váží dospělá žirafí samice a kolik samec, kolik novorozené mládě, jak dlouho trvá březost, kolik let se dožívá žirafa na svobodě a kolik v zajetí, čím se živí, ... a tak dále a tak dále). Všímáš si, že tento přístup k vědomostem obnáší mnoho zařizování - a je tedy velmi aktivní?

...

Avšak já bych si dnes s Tebou rád vyzkoušel pasivní (nečinný) přístup:

Řekni mi prosím cokoliv, co Tě napadne bez nějakého složitého soustředění... a samo od sebe - když Ti řeknu slovo "žirafa". Postup je to vlastně vcelku jednoduchý... a známe ho dobře ze snů... nebo při chvílích - kdy takzvaně "koukáme do blba"... a necháváme mysl utíkat postupně, kamkoliv se jí zlíbí. Z jistého úhlu pohledu necháváme vlastně při těchto chvílích k sobě přicházet jakékoliv myšlenky, které k nám zrovna přicházet chtějí (samy od sebe).

Zkusme si to tedy prosím společně:

Vezmi si k ruce papír a tužku... a napiš si prosím na papír slovo "žirafa". Potom chvilku čekej - jaké myšlenky k Tobě samovolně přijdou v reakci na napsané slovo "žirafa"... a jednu z těch nově přicházejících myšlenek si vyber... a napiš ji jako nové slovo vedle onoho slova "žirafa".

Máš to?

Dobře, můžeme pokračovat. Tady je zajímavé, že pokud jsme uvolnění - potom každému člověku naskočí na téma "žirafa" docela jiná navazující záležitost. Někdo může vedle žirafy napsat třeba "ZOO", někdo jiný "zvíře", někdo třeba zase "strom" nebo "list" nebo "Afrika"... Ale mohou být i zajímavější asociace - Pokud by čistě náhodou někomu v dětství četla babička velmi poutavou pohádku o žirafě... a pokud by se čistě náhodou ta babička jmenovala Eva... potom by klidně takový člověk mohl při slově "žirafa"... získat myšlenku "babička Eva".

Zajímavé tedy na této hře je to - že při ní myšlenky skáčou od tématu k tématu... a to u každého člověka docela jinak. Dokonce u téhož člověka přichází dnes na stejné slovo jiné odpovědi než včera.

Vraťme se ale prosím k Tvému papíru a tužce. Máš tam nyní napsáno nejprve "žirafa"... a potom vedle máš druhé slovo - které napadlo zrovna Tebe jako reakce na žirafu. Podívej se prosím na toto druhé slovo... a opět nech mysl trochu volně bloumat - a až Ti naskočí sama od sebe nějaká myšlenka v návaznosti na Tvé druhé slovo... zapiš si ji prosím vedle druhého slova jako slovo třetí. (Pokud Tě napadne více slov najednou... nebo nějaké sousloví složené z více slov - potom si je klidně napiš všechny a ber je jako jeden celek... nebo si z více přicházejících slov vyber klidně namátkou jenom jeden jediný výraz. To je také naprosto v pořádku.)

Když máš napsané třetí slovo nebo sousloví - opět jej vezmi jako nový výchozí bod... a za chvilku Ti na mysl přijde čtvrté slovo... a tak dále.

Zkus si prosím takto vytvořit náhodnou řadu zhruba deseti slov.

Vím, že si to dokážeš dobře představit už jen podle mého popisu... a možná si myslíš, že pouze stačí si to v mé knize přečíst takto teoreticky sepsané... - Ale tady jde opravdu o získání reálného prožitku. Jaké to pro Tebe je - když necháš k sobě myšlenky jen tak proudit?

Od tohoto prožitku se v dalších kapitolách odpíchneme k ještě zajímavějším hrám... Proto si to prosím prakticky zkus... Třeba i s tím papírem a tužkou. (Nebo si to klidně zapisuj elektronicky do nějaké poznámkové aplikace na Tvém počítači.)

Velmi důležité je zakusit - že pro tuto hru není třeba se nikterak soustředit... Naopak - jakákoliv zbytečná snaha nebo přehnané soustředění to kazí a komplikují. Při myšlenkových asociacích vlastně jen tak lelkuješ s náhodnými myšlenkami... lenošíš... a odpočíváš.

Když budeš mít hotovou řadu zhruba deseti slov, která začíná slovem "žirafa" - zkus si prosím ještě jednu nebo dvě další řady, které začínají jakýmkoliv jiným slovem... (první slovo dalších řad může být například: "letadlo"... nebo "láska"... nebo "silnice"... nebo "maminka"... nebo cokoliv jiného).


Pro zajímavost, tady jsou mé dvě řady:

  • hora - slunce - bůh - ty sám - kniha - úspěch - auto - zmrzlina - dům - radost

  • žirafa - antilopa - lovec - orangutan - banán - supermarket - pavouci - panika - televizní zprávy - tchán a tchýně

(Pokud máš chuť - Tvé asociační řady mi třeba pošli pro zajímavost e-mailem.
Ale samozřejmě, že tak činit nemusíš.)

Sdílejte nebo si vytiskněte: