» Texty » Kniha Žít » Kapitola 1

Kdy jsi ztracen a kdy naopak přesně víš

Pokud je někdo vážně nemocen, ale ví - jak se zrovna teď uzdravovat - potom jej ta nemoc příliš netrápí... Pokud má někdo dluhy, ale ví - jak je nyní splácet - potom má vcelku klid... Pokud se, milý čtenáři, nemůžeš s někým na něčem dlouho shodnout, ale znenadání Tě napadne návrh - který dohodu může přiblížit... potom máš alespoň pro teď novou naději a radost, že tušíš - co podniknout.

Jistě však znáš i opačné zkušenosti - Máš konkrétní zádrhel... potřebuješ jej vyřešit... ale opakovaně nemůžeš přijít na to, jak? Na tento svůj problém pravděpodobně nalézáš na internetu... v knihách... nebo rozhovorech... stovky efektivních rad či odzkoušených metod (někdy protichůdných)... ale jak z těch stovek osvědčených pouček vybrat tu - která je právě teď pro Tebe ta pravá?

Ano... můžeš zkoušet na slepo jeden nápad za druhým... i když ohledně všeho, co se nabízí - cítíš nejistotu. Ale dobře víš - že toto nervózní hluché hledání... často nepřináší žádný výsledek... a je velmi vyčerpávající... čímž se daný problém ještě prohlubuje.

Každý z nás zažil, že se všemi těmi zaručenými návody je velká svízel - Pokud jsme opravdu v bryndě, tak nám nepomohou... a pokud jsme zrovna v pohodě, tak je vlastně ani nepotřebujeme.

Jak se ale zachovat u záležitostí, u kterých jsi bezradný? Aby ses nevysílil, ale odpočinul si? A aby řešení přišlo pokud možno snadno a včas? Je to vůbec v praxi možné?

Postřehl jsi někdy, že většina obtíží se nakonec vyřeší - tak nějak sama... trochu omylem... či speciálně ve chvílích, kdy to člověk ani nečeká? Vzpomeneš si na nějaký uvolňující okamžik procitnutí... kdy Ti náhle jednotlivé dílky puzzle zapadly do sebe... a Tobě se k další cestě otevřely dveře, kterých sis před tím ani nevšiml?

Z jistého úhlu pohledu je naše každodennost vlastně vcelku jednoduchá - Jestlipak tušíš, kdy jsi šťastný... spokojený... kdy se vyznáš v sobě i v okolí... a víš přesně, co dělat... a co nedělat?

Kdykoliv cítíš lásku.

...

Takže člověk je nervózní a tápající, jedině pokud nezažívá lásku.

Jestliže tedy každý skutečný problém... či každá nepříjemná emoce... vychází z okamžiků, kdy si nevíme rady... a jestliže si nevíme rady - jedině pokud zrovna necítíme lásku... potom pokud bychom přebývali v lásce neustále... předcházeli bychom veškerým obtížím. Tedy ony by se ty zádrhely objevovaly i nadále... ale my bychom pokaždé věděli, co s nimi - řešení by se nám naskytovala tak nějak sama... bez námahy... a včas.

Vau! Šup sem s tím! Já chci ochutnat lásku! ... ... Co je to vlastně ta láska? A kde je k dostání?

Sdílejte nebo si vytiskněte: